Žáby jsou často poměrně nenápadné, a tak jim většinou nevěnujeme příliš velkou pozornost. A to je trochu škoda, protože žáby jsou velmi zajímaví živočichové. V tomto článku si představíme několik nejzajímavějších žab žijících v ČR.
Modrá žába v ČR? Seznamte se se skokanem ostronosým (Rana arvalis)
Skokan ostronosý patří právem mezi nejzajímavější žáby v ČR. Na několik dní v roce se totiž barva samečků mění z nenápadné hnědozelené barvy na zářivě modrou. Dochází k tomu v období rozmnožování, které se většinou odehrává na přelomu měsíců března a dubna. Pokud byste je chtěli někdy zahlédnout, musíte mít kupu štěstí a vystihnout ten pravý čas. Jakmile období rozmnožování pomine, modrá barva samečků se změní zase na původní nenápadnou barvu. Období rozmnožování je také jediný čas, kdy můžeme slyšet zvuky tohoto skokana, protože ve zbytku roku žádné zvuky nevydává.
Skokan ostronosý ve své zářivém svatebním šatu. Vidět jej takto zbarveného máme možnost jen několik dní v roce.
Skokani ostronosí žijí většinu roku ve vlhkých lesích a na vlhkých loukách. Pouze v období rozmnožování vyhledávají tůně s vodou, aby zde mohly samičky naklást vajíčka. Jakmile se tak stane, vrátí se opět k životu na souši.
Díky vysušování krajiny, je skokan ostronosý jedna z našich nevzácnějších žab. V dnešní době jej můžeme pozorovat pouze v Podkrušnohoří, v podhůří Českého lesa, v rybnících na jihu Čech a také na jižní Moravě.
Stromová žába v ČR? Ale jistě! Jde o rosničku zelenou (Hyla arborea)
Rosnička zelená bývá někdy nazývána také rosnička stromová. Druhé zmiňované jméno se používá mnohem méně často, ale vystihuje rosničku mnohem lépe. Rosnička je totiž o jediná stromová žába v ČR. A to není jediná zajímavost, kterou nás může překvapit.
Rosnička zelená dokáže měnit barvu své kůže od světle zelené, přes světle žlutou a šedou až po světlé odstíny hnědé. Svou barvu tak může poměrně rychle přizpůsobit podkladu na kterém sedí a stát se tak neviditelnou pro své nepřátele. A to je ten nejlepší způsob, jak se jim vyhnout a zůstat v bezpečí.
Také proužky po stranách těla napomáhají rosničce k dokonalému maskování. Všimněte si, jak skvěle ji maskují mezi listy tím, že napodobují tmavé větvičky.
V ČR potkáme rosničku hlavně v nížinách. Mimo období rozmnožování žije ve vlhkých listnatých lesích, kde šplhá také do korun stromů. V období rozmnožování vyhledává bohatě zarostlé vodní plochy, protože vajíčka klade v chomáčích mezi rostliny na mělčinách.
Znáte žábu se žlutým bříškem?
V ČR se vyskytují dvě žáby se žlutým bříškem. Jde o kuňku žlutobřichou (Bombina variegata) a kuňku obecnou (někdy se jí říká také ohnivá, Bombina bombina). Obě tyto žáby jsou si hodně podobné a aby toho nebylo málo, také se často navzájem kříží. Obě tyto žáby jsou hodnoceny jako silně ohrožené.
Kuňka žlutobřichá a kuňku obecná jsou si navzájem velmi podobné. Obě mají žlutě až oranžovožlutě zbarvené bříško s tmavými skvrnami. Navíc se obě žáby v některých oblastech vzájemně kříží.
Kuňka obecná je u nás mnohem rozšířenější než kuňka žlutobřichá. Potkáme ji hlavně v nížinách. Žije většinou v různých mokřadech nebo v malých kalužích na loukách a na polích. Většinu jejího jídelníčku tvoří komáři a jejich larvy.
Kuňka žlutobřichá má ráda místa s obnaženým půdním povrchem. V období rozmnožování často vyhledává různá dočasně zatopená místa jako jsou zatopené koleje vzniklé těžbou v lese apod. Často se vyskytuje v lomech, štěrkovnách a v pískovnách. Na rozdíl od kuňky obecné žije kuňka žlutobřichá spíše na méně vlhkých místech. Živí se různými suchozemskými členovci. Loví např. brouky, mravence nebo třeba pavouky.
Co ohrožuje žáby a jiné obojživelníky v ČR?
Skoro všichni obojživelníci, a tedy i žáby v ČR jsou nějakým způsobem ohroženi. Obojživelníci jsou mnohem zranitelnější než jiní živočichové, protože jejich vajíčka potřebují pro svůj vývoj vodní prostředí, zatímco většina dospělců žije na souši. Pro svůj život tak potřebují oba druhy prostředí. Pokud jedno z nich narušíme, můžeme tím narušit vývojový cyklus druhu, který na daném místě žije.
Jedním z největších problémů poslední doby je vysušování krajiny a ničení přirozených stanovišť, kde se obojživelníci rozmnožují. Příliš jim nepomáhá ani nevhodné hospodaření v rybnících, které jsou většinou přerybněné a bývají často kvůli produkci velkého množství ryb cíleně přehnojovány.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.