Svatojánská noc je tradiční oslavou, která se koná v podvečer svátku svatého Jana Křtitele, tedy 23. června. Vznikla propojením oslav svátku sv. Jana Křtitele a oslav letního slunovratu, který většinou nastává 20. až 21. června. Slunce se v této době dostává nejblíže k zemi a den je nejdelší v roce. Oslava Svatojánské noci má tak kořeny jak v pohanských, tak v křesťanských tradicích. Věřilo se, že tato noc je plná kouzel a magie. Proto je spojena s mnoha zajímavými zvyky, pověrami a rituály. Lidé věřili, že si mohou přivolat lásku, zdraví a hojnost. Pojďme si představit nejzajímavější tradice a zvyky svatojánské noci:
Zapalování ohňů na návrších
Oheň je jedním z nejdůležitějších prvků Svatojánské noci. Symbolizuje slunce a jeho sílu. Lidé zapalovali ohně a shromažďovali se kolem nich. Často je zapalovali na kopcích a jiných vyvýšených místech, aby alespoň symbolicky dodali slunci sílu. Komu se podařilo oheň přeskočit, měl prý zajištěné pevné zdraví. Oheň přeskakovaly také zamilované dvojice, aby upevnily svůj vztah. Často se kolem ohňů také tancovalo a zpívalo.
Z kopců se kutálela zapálená loukoťová nebo rákosová kola. Tato tradice je již naštěstí minulostí. V dnešní době, kdy je naše krajina často vyschlá až na troud, nebyl to jistě úplně dobrý nápad.
Byliny svatojánské noci
O svatojánské noci se sbíraly léčivé rostliny, protože se věřilo, že během této noci nabývají kouzelných sil. Věřilo se, že je křtí svatý Jan Křtitel, proto je jejich léčebná moc mnohem silnější. Byliny se sbíraly těsně před rozedněním nebo na pravé poledne v den sv. Jana Křtitele.
Na různých místech se sbíraly různě byliny, podle toho, co kde rostlo a co právě kvetlo. Důležité však bylo nasbírat vždy devět druhů bylin. Ve směsi svatojánských bylinek by určitě neměla chybět třezalka. Podle pověsti je právě třezalka spojovaná se sv. Janem Křtitelem. Jeho krev měla téct na květy třezalky, proto má třezalka na květech tmavé tečky. Když žluté květy třezalky rozemneme, obarví nám prsty načerveno.
Kromě třezalky, můžeme sbírat také mateřídoušku, jitrocel, květy růže šípkové, dobromysl, heřmánek, lípu, černý bez nebo třeba řebříček a kontryhel.
Byliny natrhané za svatojánské noci se vhazovaly do ohně, vily se z nich věnce, připravovaly léčivé tinktury a masti. Nezadaná děvčata je dávala pod polštář, aby se jim ve snu zjevil jejich budoucí muž.
Bylinky svou léčivou sílu neztratí ani po svatojánské noci, můžeme je tak sbírat celé léto. Mnoho voňavých léčivých rostlin můžeme sbírat od jara až do podzimu. V létě je jejich síla největší, protože díky slunci obsahují nejvíce léčivých látek.
Otevírají se skály, které vydávají své poklady
Pokud myslíte, že na každém šprochu je pravdy trochu, můžete se o svatojánské noci pokusit najít poklad (podobně jako na Velký pátek před Velikonoci). Cestu vám ukáže zlatá kapradina, která se zjevuje tam, kde se otevírají skály se svými poklady. Ovšem podle některých pověr to má malý háček: poklad prý najde pouze panna, která jde do lesa nahá...
Vydáte se hledat poklady nebo třeba vyrazíte na bylinky?