Mlok skvrnitý je tajemně působící živočich. Možná je to proto, že je aktivní hlavně za soumraku a v noci, takže se s ním málokdy setkáme. Za dne se s ním můžeme setkat pouze pokud prší a je zamračeno. My jej s dětmi pozorujeme vždy na chatě v Beskydech, když máme „štěstí“ na to správné zamračené a deštivé počasí. To pak vyrážíme na pátračku do hlubokých bukových lesů v okolí. Život a skvrnitého je plný zajímavostí, pojďme se na ně společně podívat.
Skvrny na kůži mloka jsou stejně jedinečné jako otisky prsů
Mloci mají černé zbarvení se žlutými až oranžovými skvrnami případně pruhy. Žlutý vzor je pro každého mloka jedinečný, podobně jako jsou jedinečné otisky prstů pro každého člověka. Díky skvrnám tak můžeme rozeznat jednoho mloka od druhého. A vzhledem k tomu, že mloci žijí poměrně dlouho, můžeme se na určitém místě setkávat s jedním a tím samým mlokem klidně i 20 let.
Výrazné zbarvení má varovat případného nepřítele, který by si rád na mlokovi pochutnal, že jeho nositel je nebezpečný nebo jedovatý. Výrazná barva ostatním obyvatelům přírody říká: „Dej si na mě pozor!“
Jak moc je mlok jedovatý?
Až mloka najdete všimněte si velkých černých teček viditelných na kůži v místech žlutých skvrn a okolo páteře. Jedná se o jedové žlázy, kterými je jed vylučován na povrch těla.
Jedové žlázy mloka.
Pro lidi není jed mloka příliš nebezpečný, potíže může způsobit alergikům nebo pokud by se dostal do úst nebo do očí. Nebezpečný je hlavně pro menší živočichy, kterým může způsobovat křeče, potíže s dechem a někdy i smrt. Proto nemají mloci v naší přírodě téměř žádné nepřátele.
Proč je mlok aktivní hlavně v noci?
Mlok má podobně jako jiní obojživelníci velmi citlivou a neustále mírně vlhkou kůži, proto se vyhýbá slunci a je aktivní hlavně v noci nebo za deštivého počasí. Přes den se schovává pod kořeny stromů, kameny nebo pod hromádkami listí.
Kdy pozorovat mloky a jak je najít?
Mlok skvrnitý se u nás vyskytuje ostrůvkovitě na celém území. Žije nejčastěji ve vlhkých smíšených a listnatých lesích. Obzvlášť dobře se mu daří v suťových lesích, kde má k dispozici velké množství úkrytů i potravy, kterou tvoří nejčastěji různé druhy hmyzu, pavouci nebo slimáci a jiní podobní živočichové. Z listnatých lesů mu vyhovují hlavně bučiny v podhorských oblastech. Může to být způsobeno tím, že buk tvoří velmi husté a tmavé lesy, kam proniká jen málo slunečních paprsků, což mlokům vyhovuje.
Mapa výskytu mloka skvrnitého v České republice (AOPK, Národní databáze ochrany přírody 2023)
Mloci jsou aktivní nejčastěji od března do října, někdy až do listopadu. Na výpravu za ním se vydejte nejlépe za deště nebo těsně po dešti. Ideální je vyrazit hned po ránu nebo před setměním. My za ním vyrážíme nejčastěji v Beskydech na úpatí hory Smrk. Jsou zde rozsáhlé bukové lesy se strmými suťovými svahy a mnoha čistými bystřinami, což je ideální prostředí pro život mloků.
V České republice žije poměrně málo obojživelníků a jim příbuzných plazů. Můžete toho využít a s pomocí našich kartiček Obojživelníci a plazi se společně s dětmi seznámit s téměř všemi druhy. Na kartičkách se seznámíte mimo jiné také s mlokem skvrnitým.
Naše děti si při pátrání po různých druzích rádi nosí kartičky v ruce, zde jsme úspěšně pátrali po mloku skvrnitém na svazích hory Smrk v Beskydech. Karta s mlokem je součástí balíčku karet Obojživelníci a plazi.
Jak se rozmnožuje mlok?
Páření nastává většinou v období od července do října. Sameček položí na zem váček se spermiemi a samice jej sebere do své kloaky. K oplození vajíček dojde uvnitř samice, kde se pak vajíčka dále vyvíjejí.
Na jaře dalšího roku samice klade vajíčka do čistých a pomalu tekoucích potůčků nebo studánek. Mlok je vejcoživorodý, což znamená, že larvy se líhnou v okamžiku kladení vajíček. Jsou masožravé, loví drobné živočichy a někdy mají také sklony ke kanibalismu a loví se navzájem. Vodní prostředí opouštějí asi po třech měsících.
Proč je mlok ohrožený?
Mlok skvrnitý je největší ocasatý obojživelník v České republice. Bohužel patří k ohroženým a zvláště chráněným živočichům. Důvodů je hned několik:
Přeměna smíšených a listnatých lesů
I když se o tom již dlouho mluví, není složení našich lesů pro život mloka příliš ideální. Na většině našeho území by měly růst bukové, případně smíšené listnaté lesy. Bohužel na mnoha místech stále převládá smrk.
Ničení přirozených stanovišť a vysazování ryb
Mloci ke svému vývoji potřebují čisté vody bez predátorů. Bohužel mnoho vhodných lokalit je často vybagrováno nebo zničeno těžbou dřeva. Často bohužel dochází také k vysazování ryb do lokalit vhodných pro vývoj mloků (např. také do různých nově budovaných lesních rybníků, které by byly pro rozmnožování obojživelníků přímo ideální). Pro ryby jsou larvy mloků vítanou potravou.
Doprava a cykloturistika
Mnoho mloků najde každý rok smrt pod koly aut. V posledních letech došlo také k rozvoji cykloturistiky, a i když se to zdá těžko uvěřitelné, končí v některých lokalitách velké množství mloků také pod koly cykloturistů.
Klimatická změna / sucho
V posledních letech se často setkáváme s extrémními výkyvy počasí. Stále častěji tak v létě skoro neprší a dochází k vysychání drobných potoků. Mloci tak ztrácejí další vhodná místa k rozmnožování.
Mlčí mor (tzv. chytridiomykóza)
Mločí mor je houbové onemocnění, které ohrožuje různé druhy obojživelníků. V Evropě bylo potvrzeno již v 15 státech včetně České republiky. Pochází z Asie a do Evropy bylo zavlečeno pravděpodobně díky obchodu s exotickými druhy obojživelníků. Onemocnění je natolik nebezpečné, že v Nizozemsku způsobilo úplné vymření mloků. U nás to vypadá, že zatím nezpůsobuje větší potíže. Bohužel se ale může stát, že mloci mají před sebou chmurné časy…4
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.