Novinky

Změna klimatu a oteplování ovlivňuje přírodu a biodiverzitu mnoha druhů po celém světě. S růstem teplot a měnícími se podmínkami se mění také rozšíření mnoha druhů. Teplomilné druhy, které se dříve vyskytovaly jen v teplých jižních oblastech Evropy, nyní nacházejí nové příležitosti a postupně migrují směrem na sever. Tím dochází k rozšiřování jejich areálů do oblastí, kde tyto druhy dříve neměly pro svůj život vhodné podmínky.

Pozornost na sebe poutají zejména různé potenciálně nebezpečné druhy. V poslední době se často mluví o jedovatém pavoukovi jménem zápřednice jedovatá, který se k nám šíří z jižní Evropy. Málokdo ale ví, že většina našich druhů pavouků je jedovatých. Naštěstí pro nás ale většina z nich není schopná prokousnout lidskou kůži, takže nám od nich žádné nebezpečí něhrozí. Pár druhů to ale dokáže. Které druhy patří mezi nejjedovatější pavouky v ČR?

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)

Zápřednice jedovatá se vyskytuje převážně v jižní Evropě, ale několik jejích původních populací můžeme najít také v nejteplejších oblastech ČR.

České jméno zápřednice je odvozeno od slova "zapřádat". Zápřednice si staví zvláštní úkryt nazývaný zámotek. Nejčastěji jej buduje na vrcholcích vegetace, často na různých travinách. Zámotek má podobu malého váčku či balíčku. Na rozdíl od jiných pavoučích sítí neslouží k lovení hmyzu, ale jako úkryt. Zápřednice je aktivní hlavně v noci a svou kořist pronásleduje, takže k jejímu ulovení siť nepotřebuje.

Samice zápřednice jsou velké 10 až 15 mm, samci jsou o něco menší, mají velikost mezi 7,5 až 12 mm. Charakteristickým rysem tohoto druhu zápřednice je černý konec kusadel, který kontrastuje s oranžovočervenou až červenou barvou hlavohrudi.

Na našem území se zápřednice jedovatá vyskytuje zejména v teplejších oblastech, jako je Polabí, střední a středozápadní Čechy a jižní Morava.

Rozšíření zápřednice jedovaté z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).

Jak moc je zápřednice jedovatá nebezpečná?

Zápřednice není agresivní, na člověka většinou nezaútočí. Útočí pouze, pokud se cítí ohrožena. Její kousnutí může způsobit intenzivní bolest, otok a pocení. Většina příznaků odezní do 24 hodin. Dospělému člověku by její kousnutí nemělo ublížit, na pozoru by se měly mít hlavně děti a lidé trpící různými alergiemi.

Stepník moravský (Eresus moravicus)

V ČR žijí čtyři druhy stepníků: stepník moravský, pálavský, rudý a černonohý. Všichni jsou jedovatí, ale stepník moravský je z nich nejjedovatější.  Řadí se mezi nejjedovatější pavouky v Česku.

Stepník moravský patří mezi nejpestřeji zbarvené pavouky u nás. Samice tohoto druhu dosahuje velikosti 13 až 16 mm, zatímco samci jsou menší a měří 5 až 9 mm. Samci mají výrazné červené zbarvení s několika černými tečkami.  Samice jsou nenápadně černé s výraznou svítivě oranžovou skvrnou na hlavě.

Stepníci moravští žijí skrytě a pouze zřídka se vydávají na povrch. Žijí v hlubokých svislých norách, které si sami stavějí a vystýlají pavučinou. Tyto nory jsou často dlouhé až 10 cm. Málokdy je tak můžeme zpozorovat na volné půdě. U nás je rozšířen pouze na jižní Moravě.

Rozšíření stepníka moravského (Eresus moravicus) v ČR z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).

Stepník moravský je známý svou jedovatostí. Jeho jed obsahuje neurotoxiny podobné těm, které nalezneme u některých hadů. Kousnutí tímto pavoukem může u člověka způsobit horečnatý stav, rychlé zrychlení tepu, tlak v hlavě a zarudnutí obličeje. Tyto nepříjemnosti obvykle odezní během několika hodin. Samice je větší než samec a má tak k dispozici více jedu, proto je kousnutí od samice mnohem nebezpečnější než od samce. Je důležité si uvědomit, že šance na kousnutí od samice je velmi nízká, protože samice stráví většinu svého života hluboko v noře.

Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)

Vodouch stříbřitý je dalším velmi jedovatým pavoukem na našem území. Jedná se o jediného pavouka na světě, který žije trvale ve vodě.

má tmavohnědou barvu těla, ale jeho zadeček je šedý. Celé jeho tělo je pokryto hustými chloupky. Samice je velká okolo 8 mm, zatímco samec může být velký až 15 mm. Sameček je tak větší než samička, což je u pavouků výjimečné.

Vodouch stříbřitý je vodní pavouk. Dýchá však vzdušný kyslík a ve vodě žije ve vzduchové bublině, kterou si buduje s pomocí sítě. Kyslík nabírá nad hladinou a pomocí vzduchových bublin mezi chloupky na povrchu těla jej přenáší pod vodu do své vzduchové bubliny. V této bublině pavouk žije, paří se zde a samice v něm vytvářejí kokon.

Vodouch má rád stojaté vody hojně zarostlé rostlinami. Můžeme jej potkat v rybnících, tůních i v bažinách. U nás není příliš hojný, pouze v oblastech s větším množstvím rybníků je hojnější např. na třeboňsku.

Rozšíření vodoucha stříbřitého (Argyroneta aquatica) v ČR z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).

Jed vodoucha stříbřitého je jedním z nejsilnějších pavoučích jedů u nás. Následky jeho kousnutí jsou podobně jako při bodnutí včelou. Ale nemusíte se bát, vyhovují mu hlavně čisté stojaté vody a těch je u nás bohužel čím dál méně.

Mám se v ČR bát jedovatých pavouků?

Zápřednice jedovatá, stepník moravský a vodouch stříbřitý jsou třemi druhy pavouků, kteří patří mezi nejjedovatější pavouky v ČR. Všechny tyto druhy dokáží prokousnout lidskou kůži. Dospělého zdravého člověka ale na životě neohrozí. Ani jeden z těchto druhů není agresivní a vzhledem k jejich způsobu života dochází k pokousání jen velmi zřídka. Navíc je velmi těžké je v přírodě vůbec najít. V současné době tak v Česku nežije ve volné přírodě žádný druh pavouka, který by dospělého člověka ohrozil na životě.

S dalšími druhy jedovatých stepníků se můžeme teoreticky potkat v nejteplejších oblastech našeho území. Stepníka rudého jsem pozorovala například v lomu na Hádech u Brna. Každopádně jde o nehojné druhy, které se poštěstí vidět jen málokdy. Pokud se vám to podaří, využijte jedinečné příležitosti. Zvláště dětem se ale nedoporučuje na tyto druhy sahat.

Pokud vás zajímají ostatní jedovatí živočichové, přečtěte si náš článek: Velký přehled nejjedovatějších hadů.

Autor: Jana Posslová

Netopýři jsou fascinující noční tvorové. Patří do řádu letounů (Chiroptera) a jsou jedinými savci, kteří jsou skutečnými letci. Jejich způsob života a také to, čím se živí se liší podle druhu a prostředí, ve kterém žijí. Stravování některých netopýrů je více než zajímavé. Co je nejčastější potravou netopýrů?

Hmyz a jiní bezobratlí

Většina netopýrů je výhradně hmyzožravých. V jejich stravě převažuje hmyz, jako jsou mouchy, komáři, motýli a další podobné druhy. Loví jej za letu. Při lovu jim pomáhá schopnost echolokace. Při ní vydávají vysokofrekvenční zvuky a na základě jejich odrazů pak dokáží přesně určit, kde se jejich kořit nachází a jak je velká. Mezi hmyzožravé druhy patří všechny druhy netopýrů, kteří žijí u nás.

K lovu využívají netopýři různé strategie. Někteří z nich loví kořist ze vzduchu, zatímco jiní po ní pátrají v korunách stromů a další se věnují jejímu sbírání z povrchu země či hladiny vodních nádrží.

Ovoce a nektar

Některé druhy netopýrů se živí ovocem nebo nektarem z květů rostlin. Tyto druhy mají ústní ústrojí a trávicí systém přizpůsobený ke zpracování rostlinné potravy. Konzumují různé druhy ovoce, jako jsou plody fíků, banánů nebo třeba mango.

K typickým plodožravým druhům patří např. kaloni, kteří žijí v Africe, Asii a také v Austrálii.

Ryby a malí obratlovci

Existují také druhy netopýrů, kteří se živí rybami nebo menšími vodními obratlovci. Vyskytují se v Jižní Americe. Žijí v blízkosti vodních ploch, jako jsou řeky, jezera a různé bažiny. Typickým rybožravým druhem je netopýr rybožravý. Ryby loví pomocí dlouhých zadních nohou.

Netopýři žijící v ČR ryby neloví. Můžeme ale narazit na druh, který loví hmyz nad vodní hladinou a dokáže jej sbírat dokonce i z vodní hladiny. Jedná se o netopýra vodního. Ke sbírání hmyzu z vodní hladiny využívá podobně jako netopýr rybožravý zadní nohy.

Krev teplokrevných zvířat

V Jižní Americe se vyskytují druhy netopýrů, které se živí krví. Krev ale z rány nesají, pouze kořist poraní ostrými řezáky a pak olizují vytékající krev. Jejich sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve.

Jedním z netopýrů živících se tímto způsobem je upír obecný. Na kořisti ale nepřistává, přistane kousek od ní a pak k ní opatrně doleze po čtyřech. Při pohybu na zemi je velmi obratný. Žije v Jižní a Střední Americe a je považován za škodlivý druh, protože saje krev na dobytku, a tak jej oslabuje. Příležitostně může napadnout také člověka. Velká zranění mu nezpůsobí, ale bohužel může přenášet také vzteklinu.

Potrava netopýrů je nesmírně rozmanitá a liší se druh od druhu. Faktem je, že netopýři hrají důležitou roli v ekosystémech, protože pomáhají regulovat populaci škodlivých organizmů a udržovat ekologickou rovnováhu v přírodě. Zdálo by se, že takto malí živočichové nemohou s regulací škodlivých organizmů příliš pomoci. Opak je ale pravdou. Netopýři mají velmi výkonný metabolismus a potřebují tak spořádat značné množství potravy. Každý dospělý jedinec během jedné noci dokáže ulovit takové množství hmyzu, které se rovná až třetině jeho vlastní hmotnosti.

Mezinárodní noc pro netopýry

Mezinárodní noc pro netopýry je událost, která se koná v různých zemích světa s cílem informovat veřejnost o významu a ochraně netopýrů. Tato akce je obvykle organizována ke konci velkých letních prázdnin, kdy je aktivita netopýrů na vrcholu a kdy je také možné provádět večerní či noční prohlídky za účelem pozorování těchto fascinujících nočních tvorů.

Během noci pro netopýry se pořádají různé aktivity, jako jsou přednášky, workshopy, exkurze do přírody, noční výpravy za účelem sledování a poslechu netopýrů, a další vzdělávací akce zaměřené na tuto specifickou skupinu savců. Cílem akce je informovat veřejnost o důležité roli, kterou netopýři hrají v ekosystémech, a zdůraznit potřebu jejich ochrany.

Pokud vás netopýři zajímají nebo si chcete poznávání přírody zpestřit nevšedním programem podívejte se, zda se ve vašem okolí nepřipravuje některá z akcí:  https://www.netopyrinoc.cz/prehled/ Můžete se přidat na večerní prohlídku za účelem pozorování netopýrů, zúčastnit se přednášek o jejich fascinujícím životě a možnostech ochrany, či se zúčastnit některého z workshopů.

My se zúčastnili akce Lipky v Brně a měli jsme možnost prohlédnout si s dětmi živé netopýry rezavé. jednalo se o handicapovanou samičku a její dvě mláďata. Protože samice je odkázána na pomoc a do přírody se už nevrátí, měly děti měli možnost netopýry také nakrmit moučnými červy. Zde přidávám několik obrázků z akce:

Handicapovaný netopýr rezavý.

Děti měly možnost handicapovanou samičku a její mláďata nakrmit.

Výklad byl velmi poutavý a pohltil děti i dospělé.

Pokud máte rádi přírodu, pojďte ji poznávat s našimi vyladěnými materiály:

Autor: Jana Posslová