Změna klimatu a oteplování ovlivňuje přírodu a biodiverzitu mnoha druhů po celém světě. S růstem teplot a měnícími se podmínkami se mění také rozšíření mnoha druhů. Teplomilné druhy, které se dříve vyskytovaly jen v teplých jižních oblastech Evropy, nyní nacházejí nové příležitosti a postupně migrují směrem na sever. Tím dochází k rozšiřování jejich areálů do oblastí, kde tyto druhy dříve neměly pro svůj život vhodné podmínky.
Pozornost na sebe poutají zejména různé potenciálně nebezpečné druhy. V poslední době se často mluví o jedovatém pavoukovi jménem zápřednice jedovatá, který se k nám šíří z jižní Evropy. Málokdo ale ví, že většina našich druhů pavouků je jedovatých. Naštěstí pro nás ale většina z nich není schopná prokousnout lidskou kůži, takže nám od nich žádné nebezpečí něhrozí. Pár druhů to ale dokáže. Které druhy patří mezi nejjedovatější pavouky v ČR?
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)
Zápřednice jedovatá se vyskytuje převážně v jižní Evropě, ale několik jejích původních populací můžeme najít také v nejteplejších oblastech ČR.
České jméno zápřednice je odvozeno od slova "zapřádat". Zápřednice si staví zvláštní úkryt nazývaný zámotek. Nejčastěji jej buduje na vrcholcích vegetace, často na různých travinách. Zámotek má podobu malého váčku či balíčku. Na rozdíl od jiných pavoučích sítí neslouží k lovení hmyzu, ale jako úkryt. Zápřednice je aktivní hlavně v noci a svou kořist pronásleduje, takže k jejímu ulovení siť nepotřebuje.
Samice zápřednice jsou velké 10 až 15 mm, samci jsou o něco menší, mají velikost mezi 7,5 až 12 mm. Charakteristickým rysem tohoto druhu zápřednice je černý konec kusadel, který kontrastuje s oranžovočervenou až červenou barvou hlavohrudi.
Na našem území se zápřednice jedovatá vyskytuje zejména v teplejších oblastech, jako je Polabí, střední a středozápadní Čechy a jižní Morava.
Rozšíření zápřednice jedovaté z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).
Jak moc je zápřednice jedovatá nebezpečná?
Zápřednice není agresivní, na člověka většinou nezaútočí. Útočí pouze, pokud se cítí ohrožena. Její kousnutí může způsobit intenzivní bolest, otok a pocení. Většina příznaků odezní do 24 hodin. Dospělému člověku by její kousnutí nemělo ublížit, na pozoru by se měly mít hlavně děti a lidé trpící různými alergiemi.
Stepník moravský (Eresus moravicus)
V ČR žijí čtyři druhy stepníků: stepník moravský, pálavský, rudý a černonohý. Všichni jsou jedovatí, ale stepník moravský je z nich nejjedovatější. Řadí se mezi nejjedovatější pavouky v Česku.
Stepník moravský patří mezi nejpestřeji zbarvené pavouky u nás. Samice tohoto druhu dosahuje velikosti 13 až 16 mm, zatímco samci jsou menší a měří 5 až 9 mm. Samci mají výrazné červené zbarvení s několika černými tečkami. Samice jsou nenápadně černé s výraznou svítivě oranžovou skvrnou na hlavě.
Stepníci moravští žijí skrytě a pouze zřídka se vydávají na povrch. Žijí v hlubokých svislých norách, které si sami stavějí a vystýlají pavučinou. Tyto nory jsou často dlouhé až 10 cm. Málokdy je tak můžeme zpozorovat na volné půdě. U nás je rozšířen pouze na jižní Moravě.
Rozšíření stepníka moravského (Eresus moravicus) v ČR z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).
Stepník moravský je známý svou jedovatostí. Jeho jed obsahuje neurotoxiny podobné těm, které nalezneme u některých hadů. Kousnutí tímto pavoukem může u člověka způsobit horečnatý stav, rychlé zrychlení tepu, tlak v hlavě a zarudnutí obličeje. Tyto nepříjemnosti obvykle odezní během několika hodin. Samice je větší než samec a má tak k dispozici více jedu, proto je kousnutí od samice mnohem nebezpečnější než od samce. Je důležité si uvědomit, že šance na kousnutí od samice je velmi nízká, protože samice stráví většinu svého života hluboko v noře.
Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica)
Vodouch stříbřitý je dalším velmi jedovatým pavoukem na našem území. Jedná se o jediného pavouka na světě, který žije trvale ve vodě.
má tmavohnědou barvu těla, ale jeho zadeček je šedý. Celé jeho tělo je pokryto hustými chloupky. Samice je velká okolo 8 mm, zatímco samec může být velký až 15 mm. Sameček je tak větší než samička, což je u pavouků výjimečné.
Vodouch stříbřitý je vodní pavouk. Dýchá však vzdušný kyslík a ve vodě žije ve vzduchové bublině, kterou si buduje s pomocí sítě. Kyslík nabírá nad hladinou a pomocí vzduchových bublin mezi chloupky na povrchu těla jej přenáší pod vodu do své vzduchové bubliny. V této bublině pavouk žije, paří se zde a samice v něm vytvářejí kokon.
Vodouch má rád stojaté vody hojně zarostlé rostlinami. Můžeme jej potkat v rybnících, tůních i v bažinách. U nás není příliš hojný, pouze v oblastech s větším množstvím rybníků je hojnější např. na třeboňsku.
Rozšíření vodoucha stříbřitého (Argyroneta aquatica) v ČR z Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (zkratka AOPK ČR).
Jed vodoucha stříbřitého je jedním z nejsilnějších pavoučích jedů u nás. Následky jeho kousnutí jsou podobně jako při bodnutí včelou. Ale nemusíte se bát, vyhovují mu hlavně čisté stojaté vody a těch je u nás bohužel čím dál méně.
Mám se v ČR bát jedovatých pavouků?
Zápřednice jedovatá, stepník moravský a vodouch stříbřitý jsou třemi druhy pavouků, kteří patří mezi nejjedovatější pavouky v ČR. Všechny tyto druhy dokáží prokousnout lidskou kůži. Dospělého zdravého člověka ale na životě neohrozí. Ani jeden z těchto druhů není agresivní a vzhledem k jejich způsobu života dochází k pokousání jen velmi zřídka. Navíc je velmi těžké je v přírodě vůbec najít. V současné době tak v Česku nežije ve volné přírodě žádný druh pavouka, který by dospělého člověka ohrozil na životě.
S dalšími druhy jedovatých stepníků se můžeme teoreticky potkat v nejteplejších oblastech našeho území. Stepníka rudého jsem pozorovala například v lomu na Hádech u Brna. Každopádně jde o nehojné druhy, které se poštěstí vidět jen málokdy. Pokud se vám to podaří, využijte jedinečné příležitosti. Zvláště dětem se ale nedoporučuje na tyto druhy sahat.
Pokud vás zajímají ostatní jedovatí živočichové, přečtěte si náš článek: Velký přehled nejjedovatějších hadů.
Autor: Jana Posslová