Slunovrat je přesně stanovený okamžik, kdy se dny začínají zkracovat nebo naopak prodlužovat. Při slunovratu Slunce dosáhne nejvyšší nebo nejnižší polohy na nebi vzhledem k rovníku Země. V každém roce se setkáme se dvěma druhy slunovratů: slunovratem letním a zimním.
Astronomicky vzato, slunovrat je důsledkem sklonu Země na své ose v kombinaci s jejím oběhem kolem Slunce. Zemská osa je nakloněna přibližně o 23,5 stupňů vzhledem k rovině, po které obíhá kolem Slunce, nazývané ekliptika. Když je severní či jižní polokoule maximálně nakloněna směrem ke Slunci, dochází ke slunovratu.
Kdy je letní slunovrat?
Letní slunovrat je astronomický jev, který nastává, když je Slunce na nejvyšší možné pozici na obloze vzhledem k rovníku Země. To znamená, že na severní polokouli je den nejdelší a noc nejkratší. Letní slunovrat nastává obvykle kolem 21. června.
Pozice Slunce na obloze má obrovský vliv nejen na délku dne, ale také na celkovou teplotu. Množství energie, které doputuje k zemskému povrchu, záleží mimo jiné na délce trasy, kterou paprsek urazí při průchodu atmosférou. A ta se mění s úhlem naklonění Země směrem ke Slunci. Během letního slunovratu je severní polokoule Země nakloněna směrem ke Slunci. Tato poloha způsobuje, že sluneční paprsky dopadají na severní polokouli v takovém úhlu, že jejich průchod atmosférou je kratší než v zimě. Zároveň je díky Sluneční dráze delší den a Slunce tak svítí mnohem déle. Proto jsou dny v létě mnohem teplejší než v zimě.
Letní slunovrat znamená na severní polokouli začátek léta a je klíčový pro určování ročních období. Naopak na jižní polokouli, kde je v té době zimní slunovrat, začíná zima. Letní slunovrat je důležitým astronomickým bodem, který ovlivňuje počasí, růst rostlin a mnoho dalších přírodních jevů na naší planetě.
Léto na severní polokouli: všimněte si, že paprsek prochází atmosférou po kratší trase než v zimě, když se dostane k zemskému povrchu má tak mnohem větší sílu
Letní Slunovrat byl v mnoha kulturách uctíván a oslavován již odnepaměti. Bylo tomu tak i u nás a mnoho tradic je stále ještě živých. Na návrších se zapalovaly ohně a o půlnoci se sbíraly léčivé rostliny, které měly v tento čas údajně největší moc. Více se o tom můžete dozvědět v článku: Svatojánská noc – tradice a současnost
Kdy je zimní slunovrat?
Při zimním slunovratu je situace opačná. Směrem ke Slunci je místo severní polokoule nakloněna polokoule jižní. Slunce tak v našich končinách dosahuje své nejnižší polohy na obloze a nastává zimní slunovrat. Sluneční paprsky musí v zimě projít atmosférou po mnohem šikmější dráze a při průchodu tak ztratí mnoho na své síle. Slunce je také od severní polokoule mnohem dále než v létě. Proto je v zimě chladno.
Při zimním slunovratu je den nejkratší a noc nejdelší. Na jižní polokouli je v té době naopak letní slunovrat. Zimní slunovrat obvykle nastává kolem 21. prosince.
Zima na severní polokouli: všimněte si, že paprsek Slunce prochází atmosférou po delší trase než v létě
Zimní slunovrat: tradice, které přetrvaly po celá staletí
Pro mnohé starověké kultury byl slunovrat magickým a duchovním okamžikem. Naši předkové jej slavili různými rituály a oslavami, které symbolizovaly naději, obnovu a příslib nového života. V mnoha kulturách byl slunovrat spojen s kultem boha Slunce a představoval období zrození a naděje.
Také v Evropě byl zimní slunovrat odjakživa spojen s mnoha různými oslavami. Ve středověku byl v Evropě slaven svátek zvaný Yule. Již v této době si lidé nosili domů stromečky, aby ochránili ducha dřeva před drsným zimním časem a zdobili je. Ze svátku Yule později vznikly křeťanské Vánoce.
Lidé v dřívějších dobách věřili, že během zimního slunovratu mizí hranice mezi světem živých a mrtvých a duše zemřelých se mohou volně pohybovat po našem světě. Slované měli ve zvyku při večeři prostírat i pro své zesnulé příbuzné, kteří jsou v tento čas zváni na hostinu. Naši předkové k nám mohou přijít také jako nečekaní návštěvníci, proto je o Vánocích zvykem prostřít vždy pro jednoho navíc.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.