Zajíc je velmi u nás velmi hojný. Žije jak na polích a loukách, tak také ve městech. O tom, že žije v našem sousedství často nemáme žádné tušení, protože jde o velmi ostražitého a nenápadného živočicha. Jeho přítomnost si často uvědomíme až s prvním sněhem, když se všude objeví jeho typické stopy. Pojďme se podívat, jak vypadají stopy zajíce a jaké další důkazy jeho přítomnosti můžeme nejen v zimě v naší krajině najít.
Jak vypadají stopy zajíce?
Stopy zajíce se dají poznat velmi jednoduše už z dálky, protože zajíc klade nohy v pravidelném sledu, který připomíná písmeno "Y". Na první pohled bychom si mohli myslet, že se zajíc pohybuje směrem ke spodní části písmene, opak je ale pravdou. Zajíc se pohybuje se nejčastěji skokem, a přitom předhazuje zadní nohy před přední. Proto mohou stopy zajíce začátečníky trochu zmást.
Stopy zajíce tvoří obrazec připomínající tvarem písmeno "Y" (zadní nohy jsou otisknuty napravo, což je směr, kam zajíc běžel)
Ve stopách zajíce se otiskují pouze 4 prsty, většinou ale velmi nezřetelně, protože tlapky zajíců jsou zespodu osrstěné. Přední stopy jsou okolo 5 cm dlouhé a 3 cm široké, zadní nohy jsou mnohem delší.
Jak se pohybuje zajíc?
Zajíci jsou mistry běhu. Jejich způsob pohybu je unikátní. Pohybují se většinou hopkáním nebo rychlým během. Jejich zadní nohy jsou mnohem delší a silnější než přední nohy, což jim umožňuje dosahovat při běhu velkých rychlostí. Když běží, odráží se silnými zadními nohami a předhazují je před nohy přední. Ve stopě jsou tak zadní nohy otištěny vždy jako první.
Při běhu jsou zajíci schopní velmi rychle měnit směr i rychlost běhu. Umožňuje jim to lépe utíkat před jejich nepřáteli. Náhlá změna směru znesnadňuje nepřátelům, aby zajíce sledovali. Neustálé změny směru ztěžují predátorům předpovídat, kterým směrem zajíc zamíří a tak je těžké jej chytit
Způsob běhu zajíce, na obrázku je krásně vidět, jak zajíc předhazuje zadní nohy před přední
Zajíci jsou schopni dosahovat velkých rychlostí. Velkou rychlost umí udržet i na delší vzdálenost. Dokážou běžet rychlostí až 64 km/h. V obci by tak výrazně překročili nejvyšší povolenou rychlost pro motorová vozidla. Tato schopnost je klíčová pro jejich schopnost unikat predátorům, jako jsou lišky nebo třeba draví ptáci.
Útěk je až poslední možnost, kterou se zajíc brání proti nepřátelům. Pokud má možnost, volí zajíc mnohem častěji jinou strategii: snaží se stát neviditelným. Na zajíci jsou nejnápadnější jeho uši. Když se zajíc snaží splynout s okolím přikrčí se a pečlivě přitiskne uši k zádům. Na úprk se vydá až když je to opravdu nutné.
V případě nebezpečí se zajíc snaží stát neviditelným: přikrčí se a přitiskne uši na záda. Zde na louce se mu to moc nedaří, ale ve zoraném poli na podzim je to mnohem lepší
Zajíci jsou velmi opatrní a mají vynikající smysly. Jsou schopni vnímat pohyb a zvuky ve svém okolí, což jim umožňuje rychle reagovat na případné nebezpečí. Jejich velké oči jim poskytují dobrý noční vidění, což je užitečné při aktivitách během šera nebo v noci, kdy je zajíc nejaktivnější.
TIP na aktivitu s dětmi: až nastane vhodné počasí vydejte se po stopách zajíce a zkuste vysledovat, co zajíc dělal. Můžete sledovat odkud kam šel, co dělal, jestli šel pomalu nebo naopak rychle běžel. Vše, co jste se dočetli, můžete ve stopách vysledovat. S trochou štěstí narazíte třeba také na zaječí pelech.
Jak vypadá pelech zajíce?
Pelechy zajíců jsou obvykle jednoduchá, ale chytře skrytá místa, která jim poskytují úkryt a bezpečí před predátory a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Můžeme je najít na loukách, polích a na lesních okrajích. Na rozdíl od králíků si zajíci nevyhrabávají nory, jejich pelech má tvar mělké prohlubně ve tvaru misky. Bývá hluboký okolo 10 až 15 cm.
Pelech zajíce pod keřem, jde o vyhrabanou mělkou misku nenápadně vystlanou chlupy ze srsti
Vnitřek pelechu bývá vystlán měkkým materiálem, jako jsou suché listí, tráva, mech nebo chlupy z jejich vlastní srsti. Tato měkká vystýlka slouží k tomu, aby zajíc měl pohodlné a teplé místo pro svůj odpočinek nebo spánek.
Pelechy zajíců bývají dobře skryté. Mnohdy využívají přírodních úkrytů: bývají umístěny pod keřem, v blízkosti výrazného drnu nebo třeba hroudy zeminy. V myslivecké mluvě se pelechu říká „pekáč“, což je poměrně trefné označení.
Čím se živí zajíc a jaké při tom zanechává stopy?
Zajíc je výhradně býložravý, živí se okusováním rostlin. V zimě se pak specializuje na okusování pupenů, mladých výhonků a kůry různých dřevin. Jeho přítomnost tak můžeme odhalit nejenom podle jeho stop, ale také podle ohlodaných větví.
Zajíce lze snadno poznat také podle jeho trusu. Více podrobností se můžete dočíst v článku: Jak poznat zvíře podle trusu?
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.