Netopýr v bytě – proč tam létá a co s ním?

Netopýři. Když je vidíme v jeskyni, okamžitě hledáme mobil, abychom si tyhle tajemné tvory vyfotili. Pokud se ale čirou náhodou ocitnou u nás doma, zase tak nadšení nejsme. Proč netopýry lákají otevřená okna? Co dělat, když najdeme netopýra poletovat nebo odpočívat v bytě?

Proč létají netopýři do bytů?

Podobně jako mnoho ptáků, i netopýři se dvakrát ročně stěhují. Odborně se tomu říká migrace. Na jaře se stěhují na místa, kde se rozmnožují, a na podzim zpět na svá zimoviště, kterými jsou nejčastěji různé jeskyně, štoly apod. Většina našich domácích druhů netopýrů se stěhuje jen na kratší vzdálenosti, většinou do 50 km. Ale najdou se výjimky, které odlétají zimovat i 300 km daleko. Více o zimním spánku netopýrů si můžete přečíst v našem článku: Která zvířata v zimě spí?

Během přeletů si netopýři hledají dočasné úkryty, často třeba jen na jednu noc. Obvykle to bývají dutiny stromů, štěrbiny na domech nebo využijí třeba opuštěnou ptačí budku. Takových úkrytů mohou najít hodně, proč ale občas najdeme netopýra také v bytě?

 

Důvod můžeme najít ve způsobu jejich rozmnožování. Mláďata netopýrů se rodí v letních koloniích v průběhu června a července. Rostou poměrně rychle a už za 6 týdnů se osamostatňují. Potom začne podzim a netopýři opouští své letní úkryty. Většinou to bývá na začátku září. V té době jsou již mladí jedinci samostatní. Protože ale ještě nemají dostatečné zkušenosti a znají pouze okolí letní kolonie, kde se narodili, mohou se v průběhu přeletu na zimoviště zatoulat do centra města. Ve městě si pak pletou otevřená okna s vletovými otvory do jeskyní.

Pravidelná hlášení o netopýrech v bytě bývají hlavně z Brna, Liberce, Českých Budějovic nebo Plzně, protože právě tato města leží na migračních trasách netopýrů.

Jaké druhy netopýrů nejčastěji vlétávají do bytů?

Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)

Netopýr hvízdavý patří k našim nejmenším a zároveň nejhojnějším netopýrům. Je velký pouze 4 až 5 cm. Poznáte ho podle tmavě hnědé srsti na zádech, okrového bříška a krátkých zakulacených uší. 

Je velmi přizpůsobivý a najdete ho nejen v lesích, ale často také ve městech. Vyhledává spíše menší štěrbinovité úkryty. Miluje různé škvíry a spáry, větším prostorům se vyhýbá. Na půdě ho tak většinou nenajdete. V zimě tvoří větší kolonie ve štolách a jeskyních. Je velmi společenský, jeho kolonie mohou čítat až stovky jedinců.

netopýr hvízdavý na prstu

Netopýr hvízdavý –⁠ jeden z našich nejmenších netopýrů (autor: Giles San Martin)

Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)

Netopýr rezavý je velký netopýr, který může být velký až 8,5 cm. Letní kolonie vytváří v dutinách stromů v blízkosti vodních ploch. Takže pokud za letního večera uvidíte u rybníka netopýra, je to nejspíš tento druh. Lidé s citlivějším sluchem jej můžou i slyšet. Netopýři rezaví se ozývají vrzáním a skřípáním. Zimují ve skalních spárách, ale i ve věžích kostelů.

Netopýra rezavého poznáte od ostatních druhů netopýrů velmi jednoduše: jeho srst je rezavá, zatímco jeho křídla jsou černá.

netopýr rezavý

Netopýr rezavý má rezavou srst a kontrastně tmavá křídla

Co dělat s netopýrem v bytě?

Nejdůležitější rada: hlavně zachovejte klid. Netopýr se vám nezamotá do vlasů ani na vás nebude chtít zaútočit. Nejspíš se vás bojí mnohem více, než vy jeho. Otevřete okno, zavřete dveře ostatních místností a zhasněte. Dejte tomu zmatenému chudákovi čas se zorientovat a najít cestu ven. Pokud se netopýrovi nedaří vyletět, protože je zmatený až příliš, vezměte utěrku nebo nějakou deku a opatrně ho vyžeňte.

Našli jste spícího netopýra? Navlékněte si silné rukavice, opatrně ho vezměte do ruky a vypusťte.

Pokud se bojíte, nezvládnete ani jednu z možností nebo je netopýr zraněný, kontaktujte odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny nebo Českou společnost pro ochranu netopýrů, kteří vás uklidní a přijedou netopýra odlovit.

Netopýři jsou velmi zajímavá stvoření. Jejich životní strategie jsou fascinující. O jejich potravních zvyklostech se můžete dočíst v našem starším článku: Čím se živí netopýr? Některé druhy loví dokonce i ryby...

Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD. a Mgr. Markéta Mrkvová PhD