Jezevci jsou velmi zajímaví obyvatelé našich lesů. Všichni víme, jak jezevec vypadá, ale málokdo z nás měl to štěstí spatřit jej na vlastní oči, protože jezevci jsou aktivní hlavně v noci. Mnohem častěji se tak můžeme setkat s jejich stopami. Pojďte se s námi podívat na to, jak jednoduše poznat stopu jezevce.
Jak poznat stopu jezevce?
Jezevec má na každé noze pět prstů. Podle toho můžeme jeho stopy velmi dobře poznat od většiny ostatních stop. Problém může nastat na tvrdém povrchu, kde se často stává, že se palec jezevce vůbec neotiskne. Kromě jezevce má pět prstů ve stopě také kuna, ale na rozdíl od jezevce jsou její stopy o hodně drobnější. Pokud vás zajímá, jak poznat stopy kuny, podívejte se na článek: Jak vypadá stopa kuny a kde ji hledat?
Jezevec je ploskochodec, což znamená, že našlapuje na celé chodidlo. Většinou se ale otiskuje pouze přední část chodidla, tedy asi 5 cm z celkových 7 cm délky chodidla. Celé chodidlo se otiskne pouze na velmi měkkých površích.
Ve stopě si všimněte pěti prstů s výraznými drápy, které jsou umístěny mnohem víc před stopou než třeba u psa. V poprašku sněhu je dobře vidět také otisk patního mozolu, který se do stopy často vůbec neotiskne.
Dalším výrazným znakem, kterého si můžeme na jezevčích stopách všimnout jsou jezevcovy velmi silné drápy. Ty jsou vždy otištěny ve větší vzdálenosti od bříšek prstů než u jiných živočichů. Jezevci mají nohy přizpůsobené k hrabání, protože žijí v norách, které si sami hloubí.
Jezevec a jeho nora
Jezevec žije v noře, která je velmi složitá. Snad právě proto se mezi myslivci nazývá obydlí jezevců jako „jezevčí hrad“. Jezevčí hrady mohou zasahovat i více jak 5 metrů hluboko pod zem. Mají několik pater, spletitou síť chodeb a pro jistotu také vždy několik vchodů. Před vchody často najdeme až 1 metr široké „výsypky“ zeminy. Jezevci budují nory nejraději v různých svazích. Na hrabání a zvelebování nor se podílí i několik generací. Některé jezevčí hrady mohou být údajně staré až 100 let.
Jezevci své nory rádi stavějí ve svazích. Nejvíce jim vyhovují listnaté lesy, protože zde nacházejí nejvíce potravy.
Prostor, kde jezevec spí se nazývá v myslivecké mluvě kotel. Kotel bývá vystlán semenem nebo mechem a jezevec jej udržuje v čistotě. Výstelku pravidelně na jaře a na podzim mění. Jezevci jsou velmi čistotní a v noře i okolo ní udržují pořádek. V okolí nory kálejí pouze do tzv. latrín, což jsou mělké prohlubně v holé zemi.
V jedné jezevčí noře žije celý klan jezevců. Většinou jich bývá 4 až 6, ale někdy jich může žít pohromadě i 20. Mláďata jezevců se rodí již od února. Na svět přicházejí v brlohu. V jednom vrhu bývá 1 až 5 mláďat, která jsou narození holá a slepá. V brlohu stráví asi 2 měsíce, než vyrostou natolik, aby se mohla vydat ven.
V zimě spí jezevec v brlohu nepravým zimním spánkem, více o tom se můžete dočíst v článku: Která zvířata v zimě spí?
Zajímavé je, že v jezevčích norách často nebydlí pouze jezevci, ale můžeme se tam potkat také s liškami a drobnými hlodavci, které jezevci ve svých norách tolerují jako spolubydlící.
TIP na pozorování jezevce s dětmi
Když v přírodě narazíte na stopu jezevce ve sněhu, tak toho využijte a vydejte se po jeho stopách. Dost pravděpodobně vás nakonec dovedou k jezevčímu hradu. V létě se pak k hradu vraťte některý den před setměním a schovaní čekejte. Pokud budete dostatečně tišší, možná se vám podaří jezevce zahlédnout. Obrňte se ale trpělivostí, jezevec je při vylézání z nory hodně opatrný.
Je jezevec nebezpečný?
Jezevec je přirozeně plaché zvíře, které rozhodně není agresivní bez příčiny. Přes den se ukrývá v noře a až teprve za soumraku se vydává hledat něco k snědku. Pokud jej potkáte, pravděpodobně velmi rychle prchne. Ale stejně jako jiná divoká zvířata, se i jezevec bude bránit, pokud se cítí ohrožen nebo když je zahnán do kouta.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.