S přicházejícím podzimem nastávají chladná rána a příroda je plná různých zralých plodů. Pro některá zvířata je to signál, aby se začala připravovat na dlouhé období chladu a nedostatku potravy. Některé druhy zvířat přečkávají zimní období v tzv. zimním spánku. Pojďme se podívat na to, co je to zimní spánek a která zvířata v zimě spí.
Proč je zimní spánek pro zvířata výhodný?
Zimní spánek odborně zvaný hibernace, není jen tak obyčejné zdřímnutí. Pro zvířata, která v zimě spí, jde o zvláštní stav, kdy jejich tělo funguje jinak. Sníží se jejich tělesná teplota, zpomalí se metabolismus a také všechny důležité životní funkce. Během období zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum. Zvířata tak ušetří velké množství energie.
Zimní spánek je jeden ze způsobů, který umožňuje zvířatům přežít období, kdy mají omezený přístup k potravě. Když je potrava vzácná a je velmi chladno, mohou zvířata s pomocí zimního spánku ušetřit mnoho energie a přečkat těžké časy, než se zase oteplí.
Která zvířata v zimě spí?
V České republice se můžeme setkat s mnoha zvířaty, která v zimě spí. Jde např. o medvěda, jezevce, plcha, netopýry, ježky, křečka, sviště a různé druhy obojživelníků nebo plazů. Také většina druhů hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti. U hmyzu bychom ale mohli debatovat o tom, zda jde o spánek v pravém slova smyslu.
Netopýr má v zimě tělesnou teplotu okolo 2 °C
Opravdovým přeborníkem na zimní spánek je netopýr. Zimní spánek u netopýrů je fascinujícím příkladem přizpůsobení se chladným zimním podmínkám.
Netopýři jsou savci, kteří jsou známí svou schopností létat. V našich končinách se netopýři živí většinou hmyzem. Během zimních měsíců je ale hmyzu nedostatek a létání je velmi náročné na energii. Příroda tak musela najít způsob, jak to udělat, aby netopýři v našich podmínkách přežili zimu bez potravy. A řešením je právě zimní spánek. Během podzimu si netopýři najdou vhodný úkryt jako je třeba jeskyně, půda domu nebo třeba dutý strom. Jakmile nastanou vhodné podmínky uloží se do vybraného úkrytu do zimního spánku.
Netopýr v zimě spí hlubokým zimním spánkem
Zimní spánek není klasický spánek tak, jak ho známe u lidí. Spící zvířata jsou v hlubokém stavu nečinnosti. Netopýři svou tělesnou teplotu snižují až na neuvěřitelné 2 °C. Díky tomu může jejich srdce bít pomaleji a zpomalí se i dech. Při nejhlubším zimním spánku se může počet tepů srdce netopýra snížit až na 4 tepy za minutu, a tak netopýrovi stačí nadechnout se každou minutu pouze 5x. Díky tomu ušetří obrovské množství energie.
Několikrát za zimu se netopýři částečně probudí, aby zkontrolovali, zda je prostředí kolem nich k přezimování stále to nejvhodnější. Pokud to tak není, mohou se třeba kousek posunout. Takové částečné probuzení je přirozené a netopýry nijak neohrožuje.
Velký problém je, když jsou netopýři ze svého spánku vyrušeni např. lidmi, kteří navštíví jeskyni, kde netopýři zimují. Netopýři se mohou úplně probudit, čímž ztratí velké množství energie a nemusí se pak dožít konce zimy. Nejnebezpečnější je rozdělávání ohňů v jeskyních a pod skalními převisy. Teplo a kouř probudí netopýry spolehlivě, ti pak často z úkrytu vyletí a venku umrznou nebo zahynou hlady.
Ježek tráví svůj zimní spánek nejčastěji pod hromadou listí
Dalším typickým zimním spáčem je ježek. Také on by v zimě hledal svou potravu jen velmi těžko, protože se živí hlavně hmyzem. Na podzim se tak snaží co nejvíce se vykrmit a uložit si energii do tukových zásob.
Potom se ukryje pod hromadu listí nebo větví a upadne do zimního spánku. Při zimním spánku klesne teplota těla ježka až k 5 °C. I když ježek šetří v zimě energií, jak nejvíce to jde, může během zimy ztratit až 40 % své váhy. Ze zimního spánku se budí, jakmile se oteplí a zavládne jarní počasí. Většinou to bývá v březnu nebo v dubnu.
POTŘEBUJE JEŽEK NA PODZIM VAŠI POMOC? Na vzdory hluboce zakořeněnému mýtu, neexistuje žádná váhová hranice, která ježkovi zaručí přečkání zimy. To neplatí pro nesamostatná mláďata do váhy 250 až 300 g, takto malá mláďata potřebují naši pomoc na podzim vždy. Existuje jednoduché pravidlo: naši pomoc potřebuje ježek, který je aktivní ve dne. Ježci jsou aktivní hlavně v noci, a když je potkáme venku ve dne, většinou to značí nějaký problém. Vždy je ale lepší se nejdřív poradit, než něco uděláte. Pokud potkáte ve dne ježka, doporučuji zavolat do jedné ze tří Záchranných stanic, kde se na ježky specializují. Pokud musíte ježka ubytovat u vás doma, podívejte se na to, co žere ježek a čím krmit divokého ježka v lidské péči.
Medvěd prospí svůj zimní spánek v brlohu
Také medvědi v zimě spí. Během podzimu využívají bohatou nabídku různých lesních plodů a snaží se co nejvíce vykrmit. Jakmile nashromáždí dostatek tuku, uchýlí se do úkrytu, který se nazývá brloh a zde stráví svůj zimní spánek.
Zimní spánek u medvědů je trochu jiný než u netopýrů a ježků. Tělesná teplota medvědů se sníží pouze o několik stupňů a také dechová frekvence se příliš nezmění. Hibernace medvědů je spíše podobná hlubokému spánku, během kterého jsou medvědi stále schopni reagovat na své okolí a mohou se snadno probudit. Když je v zimě tepleji, probudí se a snaží se najít nějakou potravu. Během teplých zim tak můžeme i v zimě najít venku medvědí stopy. Jakmile se opět ochladí, uloží se opět do zimního spánku.
Když přijdou teplejší dny a zimní období končí, začnou být medvědi opět aktivní. Proces probouzení je postupný. Medvědům může nějakou dobu trvat, než jsou opět plně aktivní a začnou znovu normálně lovit.
Brloh medvěda
Jezevec má nepravý zimní spánek
Zimní spánek u jezevce je trochu jiný než u ostatních druhů zvířat. Jezevci nehibernují ve smyslu hlubokého zimního spánku a jejich teplota se nesnižuje. Jde o tzv. nepravý zimní spánek, při němž zůstávají živočichové v úkrytu a hodně spí. Občas se ale vydávají i ven, aby se vyprázdnili a napili. Aby přežili zimu snaží se na podzim co nejvíce vykrmit a v zimě pak spoléhají na svou zásobu tuku, kterou si nashromáždili.
Jezevčímu sádlu se přisuzují léčivé účinky. Někteří myslivci tak jezevce loví a sádlo prodávají. Lovit jezevce je povoleno pouze v období od 1. září do 30. listopadu. Je to období, kdy se jezevci připravují na zimu a bývají opravdu vypasení. Údajně lze z jednoho jezevce získat až 5 kg sádla, což je skoro polovina jeho hmotnosti, protože jezevec váží okolo 12 kg.
Jezevec se v zimě pravidelně budí
Která zvířata v zimě nespí?
Zvířata, která mohou v zimě najít dostatek potravy v zimě nespí. Nespí většina býložravců jako je jelen, srnec, divoké prase nebo třeba zajíc. Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek. Ptáci také v zimě nespí. Někteří ptáci se přes léto živí hmyzem a v zimě semeny. Další druhy od nás každý rok odlétají přezimovat do teplých krajů a na jaře se zase vrací.
Závěrem
Zimní spánek je fascinujícím jevem. Během tohoto období zvířata prochází hlubokými změnami v jejich těle, což jim umožňuje přežít náročné zimní podmínky. Je to jedna z mnoha úžasných adaptací, které příroda vyvinula, aby zajistila přežití různých druhů ve stále se měnícím prostředí. Zimní spánek nám připomíná sílu a odolnost přírody a ukazuje, jak úžasně jsou živočichové přizpůsobeni životu ve světě.
Pokud chcete své děti seznámit s životem zvířat v zimě, mohou vám s tím pomoci naše pracovní listy, které jsou dostupné ve formátu PDF:
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.