Kalous ušatý (Asio otus) patří mezi naše nejhojnější sovy. Často žije ve městech nebo poblíž lidských obydlí. I když jde o středně velkou sovu, je kalous ušatý velmi nenápadný. Jeho peří je měkké, a tak je jeho let velmi tichý. Často tak vůbec netušíme, jaký soused žije v naší blízkosti.
Mládě kalouse ušatého s uloveným hryzcem.
To neplatí pro období rozmnožování, protože mláďata kalouse žadoní o potravu zvukem, který se podobá pískání. V některých městech je žadonění mláďat tak intenzivní, že si lidé stěžují, protože v noci nemohou spát. Pravidelně se to stává např. v Ostravě. Naštěstí pro nazlobené obyvatele, mláďata rychle rostou a přibližně za tři až pět týdnů žadonění ustane.
Zvuková stopa: pískavý hlas mláďat kalouse ušatého žadonících o potravu – stáří 3 týdny (bbc.co.uk – © copyright [2023] BBC)
Zvuková stopa: pískavý hlas mláďat kalouse ušatého žadonících o potravu – stáří 5 týdnů (bbc.co.uk – © copyright [2023] BBC)
Jaký je zvuk houkání kalouse ušatého?
Pokud je teplá zima, můžeme houkání kalouse ušatého slyšet už v průběhu zimy, někdy dokonce již od ledna. Protože, když je tepleji, začnou mít kalousi náladu na založení rodiny. Největší šance zaslechnout zvuk kalouse nastává v období od března do května.
Kalous ušatý hnízdí na stromech. Nejčastěji v opuštěných hnízdech vran, strak nebo různých dravých ptáků.
Samci se ozývají typickým tlumeným a krátkým houkáním „hú-hú“:
Zvuková stopa: zvuk houkání kalouse ušatého (bbc.co.uk – © copyright [2023] BBC)
Samice bývají slyšet méně často a jejich hlasový projev je odlišný:
Zvuková stopa: hlas samice kalouse ušatého (bbc.co.uk – © copyright [2023] BBC)
Hlas kalouse ušatého si můžeme splést s hlasem výra velkého. Kalous ušatý však houká slaběji než výr a intervaly mezi houkáním výra jsou výrazně delší. Poslechněte si nahrávku hlasu výra velkého a schválně si oba zvuky porovnejte:
Zvuková stopa: hlas výra velkého (bbc.co.uk – © copyright [2023] BBC)
Jak přilákat kalouse?
Pokud chcete kalouse pozorovat stáhněte si zvuk jeho hlasu třeba ze zvukové banky BBC. Až budete připraveni, vydejte na místo, které by mohlo být vhodné pro jeho život. Může to být skupina několika jehličnatých stromů, ať už na sídlišti nebo v parku. A pokud máte „pro strach uděláno“ vydejte se na hřbitov, to je totiž místo, kde se kalousům většinou opravdu daří.
Jakmile začne padat tma, můžete vyrazit. Když budete na místě chovejte se tiše a spusťte nahrávku. S trochou štěstí vám kalous odpoví zpátky nebo se dokonce přiletí podívat na vetřelce, který si tak troufale dovolil narušit mu revír.
Kalous ušatý má na hlavě vystouplá peříčka, díky kterým dostal své jméno. Nejedná se ale o uši...
Naše rodina má to štěstí, že kalouse nikam lákat nemusí. Stačí nám, abychom zajeli k babičce a k dědovi, kde na staré bříze vedle domu bydlí „naši“ kalousi. Děda celý rok s nadšením sbírá vypadlá kalousí peříčka a děti si z nich vyrábějí indiánské čelenky. A nám se pak povalují peříčka z kalouse po celém bytě 😊 Vůbec nám to ale nevadí, skoro bych řekla, že pro takového přírodomilce jako jsem já je to blaho.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.