I v zimě se můžeme v přírodě mnoho naučit a nemusí se jednat pouze o profláknuté poznávání stop ve sněhu. Vydejte se ven, možná zjistíte mnoho zajímavých věcí. Pokud jste velcí nadšenci, můžete vyzkoušet každý bod ze seznamu. Ale můžete si také vybrat jen jeden nápad a zpestřit si vaši další procházku do přírody.
1) Naučte se určovat stromy podle větviček a pupenů. Je to překvapivě jednoduché! To, že každý listnatý strom má trochu jiné listy ví asi každý, ale víte, že se liší i tvarem a barvou pupenů? Zimní období je pro zkoumání pupenů přímo ideální. Zapátrejte po špičatých pupenech buku, kulatých pupenech dubů nebo temně černých pupenech jasanu.
2) Zaměřte se na jehličnaté stromy. Zimní období je také ideální pro zkoumání jehličnatých druhů stromů. Můžete si udělat malou kolekci šišek nebo třeba prokoumat vůni jejich jehličí. Věděli jste, že např. douglaska voní spíše jako citron než jehličnan? Zkuste ve svém okolí nějakou douglasku najít. Na 100 % ji poznáte podle velmi zajímavých šišek – vypadají trošku jako šišky smrku, ale jsou menší a z každého lupenu vykukuje šupinka ve tvaru špičatého jazýčku (mrkněte se na obrázek, kde je to krásně vidět). Zkuste prozkoumat i jiné druhy jehličnanů, můžete z nich dětem vyrobit třeba i čichové pexeso.
3) Vydejte se stopovat! Pokud máme štěstí (nebo žijeme někde na horách), napadne nám v zimě sníh. Sníh je jako bílý list papíru, lze z něj vyčíst mnoho o divokých obyvatelích naší přírody. Zkuste najít stopu nějakého zvířete, vydejte se po ní a sledujte, co daný živočich dělal, co ho zajímalo, kde se zastavil apod. Mrkněte na náš článek Není stopa jako stopa a stáhněte si povedený pracovní list.
Pokud nenapadne žádný sníh, nezoufejte. Mnoho můžeme vyčíst i ze stop, kterým se říká "pobytové znaky". Mezi pobytové znaky patří např. trus, otisky v blátě, oloupaná kůra nebo třeba ohlodané šišky. Pokud je zima vlhká a teplá, zkuste si nějakou stopu odlít do sádry. Děti se pobaví a budete mít krásnou společnou vzpomínku.
4) Zkuste i v zimě najít venku v přírodě nějakou kvetoucí rostlinu. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Ale vůbec ne. Některé květiny kvetou skoro celý rok, některé dokonce v zimě a jiné na pomezí zimy a jara. Pokud máte v blízkém okolí nějaký často sekaný trávník, vydejte se jej prozkoumat. Zvlášť v teplých zimách na něm s velkou pravděpodobností objevíte kvetoucí sedmikrásky. Nebo se ke konci února poohlédněte v zahrádkách po žlutém talovínu. V lednu a únoru také v zahradě kvete keř jménem vilín. V únoru pak v teplých oblastech můžete v lese narazit na kvetoucí dřín.
5) Vyrobte si podle našeho návodu jednouché krmítko pro ptáky a pozorujte jaké druhy k vám létají. Můžete také zkusit najít nějaký krmelec ve vašem okolí a něco dobrého na zub zvířatům donést.
6) Těšíte se na jaro a léto a chybí vám čerstvá zelenina? Zkuste si doma vypěstovat tzv. mikrozeleninu. Zvládnou to i menší děti a obohatíte díky tomu jídelníček celé rodiny o cenné vitamíny a minerály.
Co to ta mikrozelenina vlastně je? Jedná se o velmi malé, čerstvě vyklíčené rostlinky, kterým už vyrostly děložní lístky nebo i první lístky. Možná znáte ze svého mládí pěstování řeřichy na vatě. Řeřicha pěstovaná na vatě také patří mezi mikrozeleninu, ale není to jediná možnost. V dnešní době můžete ve formě mikrozeleniny pěstovat třeba ředkvičky, brokolici, růžový kedluben a mnoho dalších druhů. Možností je velmi mnoho, stačí si na internetu vybrat speciálně vyšlechtěná semínka, objednat je a začít pěstovat. Naštěstí to není moc nákladné.
Můžete si k tomu koupit různé truhlíky a světla, ale pokud nechcete utrácet další peníze, kupte si v lékárně obyčejnou vatu. Tu dejte na talířek, dobře ji navlhčete a nasypejte na ni semínka (ty můžete také na pár hodin namočit v trošce vody, budou pak lépe klíčit a rychleji růst). Pak už stačí jen udržovat vatu stále vlhkou (třeba s pomocí rozprašovače na pokojové rostliny) a pár dnů počkat, než mikrozelenina vyroste. Pak ji ustřihnete a můžete ji použít do pomazánky, na chléb s máslem nebo s ní třeba posypat brambory k obědu. Skvělá je také na jednohubkách nebo na chlebíčkách.
7) Můžete se také zaměřit na neživou přírodu. Pokud zrovna neleží sníh, zkuste ve svém okolí najít nějakou lokalitu, kde můžete najít zajímavý minerál nebo dokonce drahý kámen. Jaké minerály a drahé kameny lze u nás najít? U nás můžeme snadno najít např. různé druhy křemenů, na některých místech pak třeba krásné hranaté sádrovce (např. na Opavsku) nebo třeba kalcit (v Čechách i na Moravě). Na Vysočině pak můžete vyrazit a hledat hnědé krystaly křemene tzv. záhnědy nebo vrstevnatý skoryl. Když budete mít obrovské štěstí, můžete na některých místech u nás najít i vltavíny, je ale potřeba dobře vědět, kde máte hledat. Záleží na tom, kde žijete, nalezišť minerálů je velké množství. Zapátrejte na internetu, vyznačte si místo do mapky a vydejte se hledat.
Při sběru minerálů se chovejte ohleduplně, nevstupujte na soukromé pozemky a nesnažte se minerály vykopat. Někde je to totiž velký problém. Na Českobudějovicku hledají kopáči vltavíny tak intenzivně, že zde kopají velké jámy, v lese pak při větru padají stromy a místní se bojí do lesů chodit. Došlo to dokonce tak daleko, že tamní lesy pravidelně kontroluje policie a místní obyvatelé zde žádného hledače nevidí rádi. Nemusíte se ale sběru minerálů obávat, toto je zcela ojedinělá situace a když budete ohleduplní, nebude vás jistě za občasné zvednutí kamínku pro vlastní potřebu nikdo hubovat.
8) Zaměřte se na lišejníky a mechy! Zima je ideální období pro studování lišejníků a mechů. Vydejte se do lesa, posbírejte několik druhů a zkuste si je doma určit. Můžete si vytvořit také malou soukromou sbírku. Při určování vám může pomoci náš Miniprůvodce přírodou III - lišejníky. Najdete v něm 12 nejběžnějších druhů lišejníků, které u nás rostou. Soubor je v PDF a vyrobíte si z něj kartičky, které můžete postupně doplňovat dalšími kartičkami ze stejné edice.
9) Prozkoumejte sníh, vločky nebo led. Pro inspiraci se podívejte na náš článek Sněhové vločky jsou jedinečné - pojďte je s dětmi prozkoumat. V článku je ke stažení krátký pracovní list.
10) Vydejte se s dětmi na houby. V zimě narazíte v lesích na velké množství různých druhů hub. Nejčastěji se bude jednat o dřevokazné houby. Těm tvrdým se někdy říká lidově choroše. Většina z nich je vytrvalých, takže je v lese najdeme po celý rok. Je ale ideální zaměřit se na ně v zimě, kdy je v lese méně věcí k pozorování. Naše děti baví hledání hub v jakémkoli ročním období.