Poznávejte přírodu všemi smysly: listopad

V listopadu si můžeme často ještě užívat babího léta, ale častěji se potkáme s plískanicemi, mlhami, větry a s prvními mrazíky. Živočichové se ukládají k zimnímu spánku, na jih odlétají poslední tažní ptáci a celá příroda se připravuje na zimní období.

Co můžete v listopadu v přírodě ochutnat?

Když půjdete na procházku do bukového lesa, zkuste zapátrat po bukvicích. Bukvice dříve bývaly oblíbenou dětskou pochoutkou.  V dřívějších dobách se jimi nahrazovaly oříšky, lisoval se z nich olej nebo se přidávaly do mouky.

V bukvici najdeme 4 nažky, které lze oloupat a jejich vnitřek je jedlý. Má velice příjemnou oříškovou chuť. Čerstvé bukvice musíme ochutnávat opatrně, protože obsahují malé množství taninů, které by nám při větší konzumaci syrových plodů mohly způsobit zažívací problémy. Ideálním řešením je semínka nasucho opražit, lépe je pak oloupeme, jádra získají výraznější chuť a odstraníme tak také zmíněné taniny způsobující zažívací problémy.

Co můžete v listopadu v přírodě slyšet?

Samci divokých prasat (tzv. kňouři) žijí většinu roku samotářsky. V listopadu začíná čas jejich rozmnožování, kterému se říká chrutí. Kňouři vyhledávají stáda samic (bachyní) a svádějí o ně s jinými kňoury líté boje. Při tom vydávají velice hlasité zvuky, které by se daly popsat jako chroptivé kvičení. Pokud tento zvuk uslyšíte, mějte se na pozoru, protože divoká prasata mohou být velmi nebezpečná.

Někteří myslivci umí zvuky prasat dokonale napodobit. Mohou je pak využít při lovu, protože díky nim přilákají prasata na určité místo.

Co zajímavého můžete v listopadu pozorovat?

V listopadu se listy stromů barví do pestrých barev a postupně opadávají. Víte, proč je někdy podzim barevný a jindy listí stromů opadá a barev se nedočkáme? Za vše může počasí a teplota. Chladnější počasí napomáhá rozkládání zeleného barviva v listech, po jeho rozložení můžeme vidět i jiná barviva obsažená v listech (ta tam jsou pořád, ale jsou překryta zelenou barvou). Proto se barevného podzimu dočkáme hlavně, když začne být chladno již brzy na podzim. Pokud je stále teplo a pak najednou napadne sníh, opadají listy rovnou zelené.

Podívejte se na náš starší článek a prozkoumejte barvy podzimních listů pomocí jednoduchého pokusu. V článku se mimo jiné dozvíte také proč se různé druhy stromů barví do různých barev.

Na podzim se v přírodě děje mnoho dalších velkých změn. V listopadu od nás odlétají poslední tažní ptáci, jsou to zejména špačci, skřivani a čejky. Na jaře zas přiletí jako jedni z prvních, někdy již v první polovině února. Zimují v jižní Evropě a nemají to tak k nám daleko. Naopak do našich krajů přilétají zimovat jiné druhy ptáků jako je například brkoslav severní nebo havran polní.

Zvířata se chystají na zimu. K zimnímu spánku se ukládají netopýři, ježci nebo třeba plši. Zvířata, která v zimě nespí mění letní srst za zimní. Hranostajové dokonce mění barvu své srsti z hnědé na bílou, pouze konec ocásku zůstane stále černý. Ve středověku byli hranostajové v bílém kožíšku loveni a byl z nich vyráběn tzv. hermelín. Hermelín byla tradiční bílá kožešina s černými tečkami, která bývala velmi vzácná a drahá. Nosili ji jen ti nejbohatší a nejmocnější, zejména vládci a králové.

Na zimu se chystají také ježci. Předtím, než se uloží k zimnímu spánku, musejí se co nejvíce vykrmit. Živí se různým hmyzem a červíky. Příliš malí nebo nemocní ježci mohou na podzim potřebovat naši pomoc. Zbystřete, pokud najdete v listopadu ježky, který váží méně než 600 g. Ideální je kontaktovat nejbližší Záchranou stanici pro volné žijící živočichy, jejich seznam najdete na stránce www.zvirevnouzi.cz. Bohužel lidé často na podzim odchytí i ježky, kteří pomoc vůbec nepotřebují, tím jim mohou místo pomoci naopak uškodit. Proto pokud se vám zdá, že je ježek nemocný nebo na přezimování příliš malý, vždy se poraďte s odborníkem.

Pokud máte zahradu, můžete ježkům pomoci ještě předtím, než přijde zima. Nejlepší je, pokud jim nabídnete úkryt vhodný k přezimování. Takovým úkrytem může být např. hromada listí nebo větví, kterou necháte v zahradě až do jara. V takové hromadě pak mohou přezimovat i jiné druhy živočichů, třeba ještěrky.

K zimnímu spánku se ukládají také raci. Ještě předtím, než se tak stane, naklade samice vajíčka (většinou v říjnu nebo v listopadu).  Samice pak nosí vajíčka na spodní straně těla až do června následujícího roku, kdy se vylíhnou malí raci. Na podzim kladou svá vajíčka také pstruzi.

Pro myslivce začíná v listopadu období společných lovů, pořádají se hlavně tzv. naháňky na divoká prasata. Také lesníci mají plné ruce práce, protože sbírají šišky a semena mnoha lesních dřevin např. jasanu, habru nebo lípy.

Co voňavého můžete v listopadu očichat?

Na podzim je kolem nás mnoho různých vůní. Vybavíte si třeba vůni tlejícího listí, když prší a vy jste na procházce někde v lese? Nebo s dětmi zkuste zjistit, jestli je cítit třeba mlha…

V listopadu se sklízí kdoule, jejichž plody oplývají krásnou lehce citrusovou vůní. Naše babičky si kdoule často dávaly do skříně mezi oblečení, aby hezky vonělo. Dříve byly kdoule velmi často pěstovaným druhem ovoce, bohužel dnes na ně narazíme jen zřídka. Plody kdouloně poznáme podle hruškovitého tvaru, žluté barvy a výrazné příjemné vůně. Jejich dužnina je tvrdá a slupka je pokryta hustými chloupky, které lze snadno setřít prstem. Jsou jedlé, ale musí se uvařit nebo jinak tepelně zpracovat.

Mnohem častěji se můžeme setkat s plody kdoulovce. Kdoulovec se často pěstuje jako okrasný keř, protože jeho květy jsou velmi krásné, nejčastěji mají červenou barvu. Jeho plody jsou podobné kdoulím, podobně také voní, jsou ale menší a kulatější. Málokdo ví, že i plody kdoulovce můžeme využít v kuchyni (jen je podobně jako kdoule musíme nejdříve uvařit). Plody kdoulovce obsahují velké množství vitamínů a minerálů, vitamínu C obsahují dokonce mnohonásobně více než citrusy. Lze z nich vyrobit limonádu, přidávat je do moučníků, zavařenin nebo jimi nahradit citron. Výborné jsou také fermentované nebo naložené v medu.

Na co zajímavého si můžete v listopadu sáhnout?

Nasbírejte si různé druhy listů a prozkoumejte je – každý list má jiný tvar i texturu a žádný není stejný. Některé jsou tenké a lehoučké a jiné velmi tuhé. Zkuste najít co nejvíce různě zbarvených listů a pak je podle barvy vyskládejte do různých obrazců. Mohou tak vzniknout nádherná umělecká díla.

V listopadu sázíme česnek pro sklizeň v příštím roce. Stroužky jsou velké, takže nám s tím mohou pomáhat i děti. Česnek můžeme sázet až do doby, než půda na zahradě úplně zmrzne. Zároveň je potřeba na zahradě udělat i jiné práce, třeba zrýt záhony nebo přikrýt choulostivé rostliny chvojím nebo hromadou listí, aby nám nezmrzly, kdyby náhodou nepřišel sníh.

Znáte tyto listopadové pranostiky?

Na sv. Kateřinu, zalez si pod peřinu.

Když Kateřina (25.11.) po ledě už chodívá, Eva (24.12.) potom blátem oplývá.

Sníh na sv. Ondřeje (30.11.) žitu velmi prospěje.

Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led – ale dlouho nepobude.